Alegorický oděv chirurga

Řemeslní chirurgové (ranhojiči, lazebníci a holiči) nebyli oproti akademicky vzdělaným chirurgům považováni za lékaře (medici, physici), ačkoliv byli podle medicínského zařazení v 18. století státními autorizovanými zdravotníky (vedle lékařů, lékárníků a porodních bab). Měli oprávnění léčit téměř všechny nemoci a zranění, s výjimkou „vnitřních nemocí“ a jejich léčení pomocí léků. Provozovali oční, krční, nosní a ušní lékařství, chirurgii, urologii, ortopedii, dermatologii, zubní a soudní lékařství. Jejich význam pro zdravotní péči lidu nebyl doceněn.
Dne 18. prosince 1731 byla v Paříži založena Královská chirurgická akademie (Academie Royale de Chirurgie). Vznikla z Koleje sv. Kosmy a v roce 1743 byla postavena naroveň lékařské fakultě. Tím byli řemeslní chirurgové zřetelněji odděleni.
V českých zemích byla činnost ranhojičů úředně upravena v období tereziánských zdravotnických reforem tzv. Generálním zdravotním řádem (1753) a Říšským zdravotním řádem (1770). Ranhojič musel mít výuční list a osvědčení o zkoušce, na základě kterých mohl vykonávat ranhojičskou živnost. Byla mu přidělena oblast a mohl zaměstnávat několik tovaryšů a dva učně. Zároveň byl organizován v grémiu ranhojičů. Od roku 1776 směli ranhojiči provozovat drobnou chirurgii jako živnost, těžká poranění mohli ošetřovat jen za přítomnosti aprobovaného lékaře.
Rytina zobrazuje ranhojiče putujícího po venkově a ukazujícího své nástroje: zvedač hlavy, pánev na náplasti, kleště na kameny měchýře, lazebnickou mísu na pouštění žilou, zubní kleště, kostní pilu na nohu, vrtačku na na kosti, kýlní pás a další vybavení. Nemá u sebe žádné baňky, které jsou označením lazebníka.

kolorovaná rytina, začátek 18. století

Ranhojič putuje po venkově


Kontakt

Milena Běhounková
sekretariát chirurgie
Nemocnice Nové Město na Moravě p.o., Žďárská 610,
592 31 Nové Město na Moravě
+420 566 801 216
(7.30–14.30 hod.)

Generální partner

SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ

Skalský Dvůr – Nové Město na Moravě